Neděle 15. 6. 2014
Bílé noci, těžká rána, suché kosti a výborný šašlik
Po dlouhém večerním rozhovoru se nám stávalo velice těžce. Bílé noci dokáží člověka pořádně zblbnout. Ještě o půlnoci je tu úplné světlo. Potom se trochu zešeří, aby se zanedlouho začalo rozednívat. Noci v pravém slova smyslu se tu člověk v tento roční čas nedočká.
Bohoslužby začali v poledne. Andrej popadl kytaru. Některé z písní zpíváme i u nás doma. V první části bohoslužeb jsme se hlavně modlili za Vitim a lidi, kteří tady žijí. David měl slovo z 37. kapitoly Ezechiele, na jehož základě jsme potom společně prorokovali k suchým kostem tohoto města. Po mém svědectví o moci modlitby, povzbuzoval Leoš z 1. Kor. 15:58, že naše práce v Pánu není marná. Velice se nás dotýkal příběh o misionářích ze Zairu, kteří si mysleli, že jejich práce byla úplně zbytečná, přičemž byla základem obrovského probuzení o kterém vůbec nevěděli.
5 z 10 účastníků dnešních bohoslužeb má tento měsíc narozeniny. V kombinaci s naší návštěvou to byla nádherná příležitost opéci odpoledne „šašlik“. Všichni nám dávali najevo, jak je pro ně důležité, že jsme je navštívili. Vitalik, který šašlik připravoval nás asi 150x pozval do Altaje, kde se po své misijní praxi v zimě vrátí. Vzájemně jsme si ukazovali fotografie a vyprávěli všemožná svědectví ze života s Bohem. Nejvíce jsme mluvili o síle odpuštění a o vysvobození z hořkosti. Chtěli také slyšet vyprávění z Leošových cest. Tito lidé žijí v pro nás těžko představitelné bídě, ale přesto upřímně litovali lidi, proti kterým se cítili jako boháči. Večer jsme se s většinou místních rozloučili, protože zítra brzy ráno vstáváme a pokračujeme dál lodí do Lenska.
Medvěd na zahradě
Kolem půlnoci jsme uléhali ke spánku. Při mém návratu z latríny jsem na kraji lesa zahlédl dva chlapíky s puškou. Volali na mě, že mi po zahradě před chvílí prošel medvěd a ukazovali mi jeho stopy v písku. Asi 10 minut jsem s nimi chodil po lese, kde jsme chlupáče hledali. Mohl by být nebezpečný, a tak ho chtěli odstřelit. Chvílema mě napadlo, jak to asi s tou puškou umí. Ve zbraních se moc nevyznám, ale uklidňoval mě ze spodu trčící zásobník. Ten mi sliboval, že se nedočkám okamžiku, kdy proti nám běží medvěd a lovec přede mnou s třesoucíma rukama svou pušku dobíjí. Ráno vstáváme brzy, a tak jsem se vrátil domů. Asi po hodině jsem slyšel čtyři po sobě rychle jdoucí rány z pušky. Chlapíci evidentně našli co hledali. Alespoň doufám. V tajze se člověk skutečně nenudí.
Kolem půlnoci jsme uléhali ke spánku. Při mém návratu z latríny jsem na kraji lesa zahlédl dva chlapíky s puškou. Volali na mě, že mi po zahradě před chvílí prošel medvěd a ukazovali mi jeho stopy v písku. Asi 10 minut jsem s nimi chodil po lese, kde jsme chlupáče hledali. Mohl by být nebezpečný, a tak ho chtěli odstřelit. Chvílema mě napadlo, jak to asi s tou puškou umí. Ve zbraních se moc nevyznám, ale uklidňoval mě ze spodu trčící zásobník. Ten mi sliboval, že se nedočkám okamžiku, kdy proti nám běží medvěd a lovec přede mnou s třesoucíma rukama svou pušku dobíjí. Ráno vstáváme brzy, a tak jsem se vrátil domů. Asi po hodině jsem slyšel čtyři po sobě rychle jdoucí rány z pušky. Chlapíci evidentně našli co hledali. Alespoň doufám. V tajze se člověk skutečně nenudí.