Včera jsme s Miriam řešili, že pojedeme nakoupit potraviny, a v tom za námi přišly naše mladší děti a prosily nás, ať si vezmeme roušky. Měli jsme to v plánu, ale stejně mě jejich prosba zaskočila, tak jsem se zeptal proč, a oni se přiznali, že mají strach, abychom neonemocněli „tím koronavirem“, nemuseli jít do nemocnice a oni by zůstali sami. V tu chvíli mi došlo, že i oni prožívají tlak strachu a obav, a být doma bez školy nevnímají jako prázdniny. Mnoho lidí má teď obavy o své zdraví, ale možná víc o zdraví svých rodičů a prarodičů, a nejenom o zdraví, ale taky o svou firmu, dodělání školy, finanční příjem nebo schopnost splácet úvěry.
Strach je možná první pojmenovaná emoce v Bibli. Adam říká Bohu: „Uslyšel jsem Tvůj hlas a bál jsem se“. A zároveň nejčastější Boží povzbuzení pro lidi v Bibli je: Neboj se!“ Ježíš dal v evangeliích 125 příkazů a z toho 21x řek „Nebojte se!“ Strach sám o sobě nemusí být špatný, ale pokud začne řídit náš život, tak nás pravděpodobně zatlačí jinam, než kde nás chce mít Bůh. Adama s Evou jejich hřích a strach donutil skrývat se před Bohem, přetvařovat se, nebyli schopní uvidět svou chybu a zodpovědnost, a nakonec je strach dotlačil k vnitřní osamělosti.
Jak se vyrovnat s obavami a strachem? Nabízím tři kroky:
1) Pojmenuj své obavy
Miluju Žalmy, protože jsou to naprosto upřímné modlitby k Bohu. Není tam žádná přetvářka, náboženská strnulost, ale Žalmisté si Bohu stěžují, jsou na Něho naštvaní, hádají se s Ním, popisují svůj strach z nepřátel a obavu o holý život. A vždy se ve své modlitbě nakonec setkají s Bohem.
Dokážeš konkrétně popsat své obavy? Když je konkrétně pojmenuješ, tak se často zmenší a zároveň uvidíš i konkrétní řešení. Najednou nevidíš mystického apokalyptického vraha Božích hrdinů, ale velikého chlapa, který má pod přilbou místo přesně pro kámen z Tvého praku
2) Neživ strach
Existuje jednoduchý duchovní princip: Co zaseješ, to sklidíš. Co vložíš do svého srdce, to v něm vyroste. Přečti si zprávy na netu 10 minut ráno a 10 min večer, ale nelouskej panické zprávy pět hodin denně. Neobklopuj se lidma, kteří se vzájemně děsí, ale hledej moudré a odvážné vzory. Hledej Boží pohled, nejen lidský. Z lidského pohledu vypadal Goliáš jako obr, z Božího pohledu byl Goliáš jen nepatrná tečka na Google Earth.
3) Chyť se někoho za ruku
Starý kazatel mi vyprávěl, že se jako malý chlapec bál chodit přes les do vesnice. Děsil se tmy, strašidel, loupežníků, že se ztratí. Ale byly chvíle, kdy se v lese vůbec nebál. A to tehdy, když s ním šel jeho táta a on se ho držel za ruku. Stejně tak je to, i když vyrosteme – potřebujeme se chytit za ruku svých přátel, své rodiny, svého Boha. Mluvit s nimi, povzbuzovat se, pomáhat si. A možná je kolem vás někdo, koho můžete „chytit za ruku“ vy – vaši prarodiče, sousedé, spolužáci. A když je budete držet za ruku, tak možná zapomenete i na svůj vlastní strach.
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za ruku a říkám ti: „Neboj se, já jsem tvá pomoc.“ Izajáš 41:13
PS: Když Tě Bůh chytí za ruku, tak ji pak nemusíš dezinfikovat